Pigy lyžoval v rakouských Alpách
Ahoj děti,
zrovna jsem se vrátil z jarních prázdnin. Užíval jsem si v Alpách u našich sousedů, totiž v Rakousku. Všude bylo moc sněhu, krásně svítilo sluníčko a vůbec to bylo hrozně prima.
Učitel, který vám rozumí
Celý den jsem lyžoval nebo sáňkoval. A dokonce jsem vyzkoušel i snowboard. Učil mě to jeden pan učitel, který na těch horách pracuje a učí děti. A představte si, že tenhle pán mluvil česky, i když jsme byli v cizině. Říká se mu lyžařský instruktor a pracuje v lyžařské škole pro české děti, které přijely na prázdniny s rodiči. Měl jsem velkou radost, protože jinak bych asi správně nepochopil, jak se na snowboardu jezdí.
V Rakousku je mnoho lyžařských středisek, kde jsou mírné sjezdovky i pro děti. Vždycky je poznáte, protože jsou označené modrou barvou. Najdete tam i červené, které jsou již pro šikovnější děti. A také tu jsou černé. Ale pozor, ty jsou rychlé a prudké a jezdí na nich jen profíci.
Srandy kopec v Tyrolsku
Byl jsem se podívat v Tyrolsku v moc pěkném středisku na západě Rakouska. Jmenovalo se Serfaus-Fiss-Ladis. Název má podle tří horských vesniček, mezi kterými leží. Musím vám říct, že tady to je opravdový ráj pro děti. Je tu tolik zábavných věcí, že jsem nevěděl, kterou vyzkoušet dřív.
Zábava, kam se podíváš
Je vidět, že děti tu mají všichni rádi. Jen co jsem přijel, dostal jsem od velkého plyšového sviště pytel plný sladkostí. Mají tu veliký dětský sněhový kopec, který se jmenuje Kinderschneealm. Na něm je spousta zábavných sjezdovek a dalších atrakcí. Obědval jsem ve výborné dětské restauraci a navštívil mnoho zábavních areálů, třeba Murlimpark a Bertinu dětskou zemi. Nejvíc legrace jsem si ale užil na speciální Medvědí sjezdovce, která končí přímo v medvědí hlavě. Tou pak můžete rovnou prosvištět dolů z kopce.
Večer po lyžování jsem vyzkoušel i strašidelnou trasu s pohyblivými zvířátky, kde jsem viděl dinosaury. Projel jsem se i na sněhových tobogánech a na sáňkařské dráze.
A ještě něco z alpských zvyků
A ještě něco vám musím říct. V Alpách jsem viděl mnoho pánů, kteří hráli na takovou trubku dlouhou až na zem. Je to hudební nástroj, kterému se říká alpský roh. K tomu se navíc hrozně zvláštně zpívá. Říká se tomu jódlování. Znáte to? Zní to jako hola lí, hola lí a jódlejdí. Zkoušel jsem to taky, ale moc dobře mi to nešlo, a tak jsem se raději vrátil k lyžování.
Škoda, že už jsem se musel vrátit domů. Ale nebojte, děti, na hory se ještě zajedeme podívat. Ale tentokrát do Itálie. Tam je to také moc fajn.
Už se moc těším!
