Zprávička

Rozhovor s kapelou Pískomil se vrací

Ahoj ahoj ahoj!

Vyčmuchal jsem, že kapela Pískomil se vrací chystá už tradiční mikulášský koncert! Proběhne už 5. prosince v 15 hodin v pražské Lucerně. Zaběhl jsem za kapelou a přináším vám malý rozhovor!

Jak se těšíte potřetí do Lucerna Music Baru?

Těšíme se na ten koncert jako na vlastní. Vždyť jsme tam už rok nebyli a neviděli naše Pískofans. I když mnozí jezdí během roku na naše mimopražské koncerty dokonce lodí, je třeba řádně tužit kamarádství.

Co se za ty tři roky vaší existence stalo, už jste bilancovali?

Pořád se nám rodí nějaké děti. A ty už narozené pořád nějak nekontrolovatelně rostou. Proto musíme dělat stále víc a víc progresivních Pískohitů, které nezestárnou. 

Existence PÍSKOMILA se datuje do roku 2012, kdy vyšlo CD „A kdy už tam budem“. Co všechno se změnilo od té doby?

Začali jsme hrát jako mourovatí. Jsme pořád ‚on the road‘. Dokonce jsme hráli na festivalu ‚On the road‘ poblíž Pardubic. Hrajeme koncerty pro základky v divadlech, u nemocničních lůžek dětí, hráli jsme pod stromy na trávě těsně před tím než začalo pršet, na rozpálených velkých pódiích, že se Kyti málem zapálily lejtka. Taky jsme vydali druhé CD ‚Buďte první, komu se to líbí‘ a definitivně zavedli do školních osnov holk’n’kluk’n’roll.

Plánujete další CD?

No, chtěli jsme to držet ještě v tajnosti, ale…. dobře…. chystáme malé vánoční překvapení.

Na co všechno se můžeme těšit během „pekelného koncertu“ MIKULÁŠSKÁ PÍSKOUŠOU?

Na nové Pískohity. Na osvědčené evergreeny. Na vzácné hosty. Dokonce i na nějaký ten dárek. A dost bláznivé by nám připadlo třeba točit v prosinci zmrzlinu.. no uvidíme, třeba bude teplo jako v pekle.

Jak vás napadají texty a co je dřív – text nebo hudba?

Pískomil na toulkách krajem potkal další kámoše. Jedním z nich je Petr Kotouš a ten hned Pískomilovi nabídl svoje básnické střevo. Petr většinou skládá už na naši hudbu.

Největší vaší inspirací jsou vaše děti, mají i nějaké slovo při vybírání a tvorbě koncertních kostýmů?

Při výběru mají naše děti vždycky rozhodující skřek. Naše slovo není slyšet. My jen pískáme podle toho, jak naše děti skáčou.

A vaše další plány?

Hrát, hrát, hrát. A hrát si.

Díky za rozhovor! A vy nezapomeňte soutěžit o lístky na koncert!

Váš pes Egon
reportér